26. schuza Senátô

V rámcê dobryho zvêkô s pocitem, že to nekeho zajimá si Vám dovolim podat tradični zprávô o tym, co se fčerá projednalo na 26 schuzê Senátô.

Hneď na začátkô tam zaskočêl ministr Rakušan premiéra Fialô, abê podal hlášeni o aktuálnim děni v Evropské radě. Prošlo to bez věči reakce až na senátora Václavca, kerá si postěžoval, že za sebe ôž opakovaně premiér posílá záskok a to tak slêboval, že bôde do Senátô chodit. Pré nemuhl, ale nakonec pré ê ja, tak nevim, nebêl tam…

V dalšim bodě pak ministr Rakušan představil změnô zákona 341/2011. Je to zákon, keré se téká GIPS. Zákon nebêl hromadô let novelizované, a toš krom napraveni nejakéch technickéch nedostatku z minôlosti se ê přêzpusobyl sóčasné době a jejim potřebám. Mimo jiny takê ômožňôje přê odhalováni nezákonné činnosti přislušniku Policie nasazováni tajnéch polêcajtu ze zahraniči. Duvodem je pré těžko prokazovaná korupca polêcajtu na cêzênce.

Dalši projednávané zákon se tékal veřejnéch sbirek. Přênášel nejaky systémovy změnê a mimo jiny ê zjednodôšeni jejich vêhlašováni sóčasně se spřisněnim parametru jejich nastaveni. Nově se muže poôžêt na zajištěni chodô zbirkê jenom maximálně 5% z vêbrané částkê, což je podlivá miho správny.

Pak se dostavil ministr Stanjura a podal hlášeni o stavô České ekonomikê. Só to čisla, takže je jasny, že to prezentoval tak, jak mô to pasovalo, teda veskrze pozitivně. Zminil, že HDP a inflace se ôzdravilê a sankca EU, do keré spadlo hromadô státu unie za špatny hospodařeni v poslednich letech, České republice nehrozi. Toš aspoň že tak.

Pak se tam objevil ministr MPSV Jurečka, abê informoval o změnách v zákoně 359/1999, O sociálně-právni ochraně děti. Změnê se tékalê problematikê pěstónské péče. Historickê bêla tato zéležitosť tôze zkostnatělá, a toš se do ni pôstilo nekolêk vêlepšeni, kery bê ji mělê prospět a s tym teda ê navéšeni odměn pro pěstónê.

Dalši se dostavil na plénum Senátô ministr spravedlnosti Blažek se změnó zákona 182/2006 O úpadku. To znamená problematika exekuci. Po skončeni série milostivéch lit se provedla komplexni změna zákona, kerá bê měla pomuct tém, co nezvládlê svó žêvotni ekonomikô, abê se z dlôhu vêhrabalê. Je to těžky s ohledem na věřitele a jejich pohledávkê, nicméně držet tê lêdi v osobnim bankrotô ve finále nikemô nic nepřêneslo. Tak zaplatijó aspoň neco a mužó začit znovô a lip s předpokladem poôčeni z chêb minôléch. Je prokázaly, že tento systém skôtečně fungôje a až 90% zachráněnéch ôž do dlôhu nespadlo. Je nôtny vzit v patrnosť, že hromada z nich tam historickê padla za nesmêslny prohřeškê ê vinó špatné legislativê a nenasêtnéch exekutoru. Snaď teda bôdó zavedeny změnê k ôžêtkô.

Dalši zajimavé bod bêlo sděleni Evropskyho parlamentô ke správě o sódržnosti. Toto ôž nebêlo tak pozitivni. Ze správê vêplênôlo, že podpora slabšich a vêlóčenéch lokalit v České republice na rozdil od inéch státu nefungôje. Do kraju, jako je Karlovarské, Ustecké a Moravskoslezské se sêpó evropsky ê národni penize a krom Moravskoslezskyho se kraje Karlovarské a Ustecké furt propadajó. Strhla se kolem teho velká debata, protože tam bêlo plno senátoru, keréch se tento problém přimo téká a přêcházelê ê se spóstó konstruktivních návrhu, jak problém řešêt. Bêlo takê pozitivni, že ministr Blažek se nevêmlóval na MMR, ale ôznat ê svuj podil vinê jako ministra této země. Snaď tê dvě hodinê stráveny projednávánim tehoto bôdô něco přênesó, a to ê z pohledô vnitřniho fungováni dotčených kraju. Nalémê si čêstyho vina, je jasny, že pokuď se tam na téch krajich bôdó přetahovat o moc a navenek nebôdó tahnót za jeden provaz, nigdá se nic nezměni.

Dál bêlê senátoři seznámeni s Vyročnima správama UHOS, ČT, ÚSTR a ČTU. Na závěr se dostavil ministr zdravotnictvi Válek abê představil dvě změnê ve svéch zákonech. Jedna se tékala optimalizace zákona o zdravotnich složbách ve vztaho k zaváděni digitalizace a drôhá se tékala zákona o zdravotnich prostředcich, teda systémô zaváděn a dostôpnosti léku. Změna si mimo jiny klade za cil sladit systém se státama EU, abe jejich vzájemny propojeni ôlehčêlo řešeni připadnéch krizi, kery mužó v budócnô nastat.

Bêla to hezká šichta, kerá začla vyborem v 9:00 a skončêla ministrem Válkem ve 23:00. Pozitivni a né uplně obvêkli na tym bêlo, že prošlê fšeckê navrženy legislativni změnê bez politickyho zadáni na prvni dobró a bez pozměňovacich návrhu. Poslanecké sněmovně za to pro tentokrát patři velká pochvala za dobře odvedenó prácô

 Přejô, ať se Vám dobře vede…

_____________

V rámci dobrého zvyku a s pocitem, že to někoho zajímá, si vám dovolím podat tradiční zprávu o tom, co se včera projednávalo na 26. schůzi Senátu.

Hned na začátku tam zaskočil ministr Rakušan premiéra Fialu, aby podal hlášení o aktuální dění v Evropské radě. Prošlo to bez větší reakce až na senátora Václavce, který si postěžoval, že za sebe už opakovaně premiér posílá záskok a to tak sliboval, že bude do Senátu chodit. Prý nemohl, ale nakonec prý i jo, tak nevím, nebyl tam…

V dalším bodě pak ministr Rakušan představil změnu zákona 341/2011. Je to zákon, který se týká GIBS. Zákony nebyl hromadu let novelizován, a tak krom napravení nějakých technických nedostatků z minulost se i přizpůsobil současné době a jejím potřebám. Mimo jiné také umožňuje při odhalování nezákonné činnosti příslušníků Polici nasazování tajných policistů ze zahraničí. Důvodem je prý těžko prokazovaná korupce policistů na cizince.

Další projednávaný zákon se týkal veřejných sbírek. Přinášel nějaké systémové změny a mimo jiné i zjednodušení vyhlašování současně se zpřísněním parametrů jejich nastavení. Nově se může použít na zajištění chodu sbírky jen maximálně 5 % z vybrané částky, co je podle mého správné.

Pak se dostal ministr Stanjura a podal hlášení o stavu české ekonomiky. Jsou to čísla, takže je jasné, že to prezentoval tak, jak mu to pasovalo, teda veskrze pozitivně. Zmínil, že HDP a inflace se uzdravily a sankce EU, do které spadla hromada států unie za špatné hospodaření v posledních letech, České republice nehrozí. Tak aspoň že tak.

Pak se tam objevil ministr MPSV Jurečka, aby informoval o změnách v zákoně 359/1999 o sociálně-právní ochraně dětí. Změny se týkaly problematiky pěstounské péče. Historicky byla tato záležitost tuze zkostnatělá, a tak se do ní pustilo několik vylepšení, která by ji měla prospět a s tím tedy i navýšení odměn pro pěstouny.

Další se dostavil na plénum Senátu ministr spravedlnosti Blažek se změnou zákona 182/2006 o úpadku. To znamená problematika exekucí. Po skončení milostivých lét se provedla komplexní změna zákona, která by měla pomoci těm, co nezvládli svoji životní ekonomiku, aby se z dluhu vyhrabali. Je to těžké s ohledem na věřitele a jejich pohledávky, nicméně držet ty lidi v osobním bankrotu ve finále nikomu nic nepřineslo. Tak zaplatí aspoň něco a mohou začít znovu a líp s předpokladem poučení z chyb minulých. Je prokázané, že tento systém skutečně funguje a až 90 % zachráněných už do dluhů nespadlo. Je nutné vzít v patrnost, že hromada z nich tam historicky padla za nesmyslné prohřešky i vinou špatné legislativy a nenasytných exekutorů. Snad teda budou zavedené změny k užitku.

Další zajímavý bod bylo sdělení Evropského parlamentu ke zprávě o soudržnosti. Toto už nebylo tak pozitivní. Ze zprávy vyplynulo, že podpora slabších a vyloučených lokalit v ČR na rozdíl od jiných států nefunguje. Do krajů, jako je Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský se sypou evropské i národní peníze a krom Moravskoslezského se kraje Karlovarský a Ústecký pořád propadají. Strhla se kolem toho velká debata, protože tam bylo plno senátorů, kterých se tento problém přímo týká a přicházeli i se spoustou konstruktivních návrhů, jak problém řešit. Bylo také pozitivní, že ministr Blažek se nevymlouval na MMR, ale uznal i svůj podíl viny jako ministra této země. Snad ty dvě hodiny strávené projednáváním tohoto bodu něco přinesou, a to i z pohledu vnitřního fungování dotčených krajů. Nalejme si čistého vína, je jasné, že pokud se tam na těch krajích budou přetahovat o moc a navenek nebudou táhnout za jeden provaz, nikdy se nic nezmění.

Dál byli senátoři seznámeni s výročními zprávami ÚOHS, ČT, ÚSTR a ČTU. Na závěr se dostavil ministr zdravotnictví Válek, aby představil dvě změny ve svých zákonech. Jedna se týkala optimalizace zákona o zdravotních službách ve vztahu k zavádění digitalizace a druhá se týkala zákona o zdravotních prostředcích, tedy systému zavádění a dostupnosti léku. Změna si mimo jiné klade za cíl sladit systém se státy EU, aby jejich vzájemné propojení ulehčilo řešení případných krizí, které mohou v budoucnu nastat.

Byla to hezká šichta, která začala výborem v 9:00 a skončila ministrem Válkem ve 23:00. Pozitivní a ne úplně obvyklé na tom bylo, že prošly všechny navržené legislativní změny bez politického zadání na první dobrou a bez pozměňovacích návrhů. Poslanecké sněmovně za to pro tentokrát patří velká pochvala za dobře odvedenou práci.

Přeji, ať se vám dobře vede…