V poslednich letech se svět mněni a zažévámê události, kery nám nepřênášijó nic dobryho. Začalo to ekonomickó recesó, kerá proběhla v letech 2007 – 2015. Tehdá bêlo spóstô nezaměstnanéch a vládla fšeobecná nespokojenosť. Kdêž smê se z teho pomalê začlê spamatovávat, propôkla v rokô 2011 občanská válka v Sýrii. Řikalê smê si, to je daleko, to se nás netéká, ale jenom do té dobê, než se v rokô 2015 dal svět do pohêbô a to co se zdálo bêt daleko bêlo najednó blézko. Začlê smê si ôvědomovat, že ê gdêž bévámê v prostředkô Evropê, nemosi to bêt zas tak uplně nébezpečňéši misto na světě. Nešlo nevidět tê brutálni videa, kde chlapi s šátkama dělalê hrozny věcê. Jenom málogdo se dodival do konca a nešlo na to nespomenót, kdêž se podobni chlapi omotani šátkama ze svéma rodinami vêpravilê do Evropê za lepšim bêtim. Strach, keré têto události tehdá provázel dokázalê nekeři velêce obratně vêôžêt ve svuj prospěch. Ekonomika bêla na vrcholô jak nigdá, a toš se pakovalê a rozdávalê hrsťama co to šlo, jakgdêbê zapomělê na odvěky pravidlo, že po časech bohatéch přecházijó časê chôdy a je dobry na to bêt nachêstané.
A takê že to přêšlo. Začal rok 2020 a s nim prvni zminkê o pandemii. Chaos, panika, zmatek. Ideálni podminkê pro to otevřit kohótkê nadoraz a vêdojit svět do posledni kapkê pod záminkó jeho spaseni. Mê smê skončêlê zavřeni doma a cely dně smê trávilê poslóchámim rádia, sledovánim televize a hledánim pravdê na internetô. Aniž bêsmê si to ôvědomilê, hlavně temô poslednimô smê podlehlê tak, že nekeři uplně přestalê věřêt ê temô, co zrovna vidělê, co dobře znalê a čemô celé žêvot věřêlê. To ale eště nebêlo fšecko. Eště se ani naše plice nestihlê po pandemii pořádně nadechnó, začla kósek od nás válka na Ukrajině. Nemuhla bêt asi přihodňéši doba pro to, co se rozhodlo Rusko ôdělat.
Nové trend dobê se roztočêl jak ventylátor v zaplivané čtverce. Konspirace, dezinformace a znovô chaos a panika. Ze fšeckéch stran se na nás sêpó informace, kery ôž nestačimê čést a toš hltámê jenom tytulkê a absolutně nevimê, čemô máme věřêt. Do teho Palestina napadne Izrael a Izrael pak Palestinô, Ázerbájdžán vêžene Arménce z Náhorniho Karabachô, Afrika tleská Putinovi, keré se zrovna objímá s Kimem a prezident velké Činê nahodil svuj diplomatické usměv č. 26, protože věři, že právě on bôde ten, keré to cely vêhraje… Na drôhé straně Evropa v zelenym svetrô čeká na zêmô a dófá, že El Niño nepřênese dobô ledovó a že Amerika si ôž konečně zvoli normálniho prezidenta.
Hmm… a co ô nás? Po tym, co se vedeni našé země opakovaně střelêlo do vlastni nohê fčêl zachraňôjemê ekonomikô konsolidačnim baličkem. Co na to řict? Bez něho to nepude, ale ôž přestaňmê politikařêt a vêméšlet nesmêslê, protože bê se muhlo stat, že to tadê za dva rokê dopadne jak na Slovenskô a to bê s ohledem na to, co se děje ve světě muhl bêt velêké problém :(
______________________
Doba válek…
V posledních letech se svět mění a zažíváme události, které nám nepřináší nic dobrého. Začalo to ekonomickou recesí, která proběhla v letech 2007 až 2015. Tehdy bylo spoustu nezaměstnaných a vládla všeobecná nespokojenost. Když jsme se z toho pomalu začali vzpamatovávat, propukla v roce 2011 občanská válka v Sýrii. Říkali jsme si, to je daleko, to se nás netýká, ale jen do té doby, než se v roce 2015 dal svět do pohybu a to, co se zdálo být daleko, bylo najednou blízko. Začali jsme si uvědomovat, že i když bydlíme vprostřed Evropy, nemusí to být zase tak úplně nejbezpečnější místo na světě. Nešlo nevidět ta brutální videa, kde chlapi s šátky dělali hrozné věci. Jen málokdo se dodíval do konce a nešlo na to nevzpomenout, když se podobní chlapi omotaní šátky se svými rodinami vypravili do Evropy za lepším bytím. Strach, který tyto události tehdy provázel, dokázali někteří velice obratně využít ve svůj prospěch. Ekonomika byla na vrcholu jak nikdy, a tak se pakovali a rozdávali hrstmi co to šlo, jakoby zapomněli na odvěké pravidlo, že po časech bohatých přichází časy chudé a je dobré na to být nachystaný.
A taky že to přišlo. Začal rok 2020 a s ním první zmínky o pandemii. Chaos, panika, zmatek. Ideální podmínky pro to otevřít kohoutky nadoraz a vydojit svět do poslední kapky pod záminkou jeho spasení. My jsme skončili zavření doma a celé dny jsme trávili posloucháním rádia, sledováním televize a hledáním pravdy na internetu. Aniž bychom si to uvědomili, hlavně tomu poslednímu jsme podlehli tak, že někteří úplně přestali věřit i tomu, co zrovna viděli, co dobře znali a čemu celý život věřili. To ale ještě nebylo vše. Ještě se ani naše plíce nestihly po pandemii pořádně nadechnout, začala od nás válka na Ukrajině. Nemohla být asi příhodnější doba pro to, co se rozhodlo Rusko udělat.
Nový trend doby se roztočil jak ventilátor v zaplivané čtyřce. Konspirace, dezinformace a znovu chaos a panika. Ze všech stran se na nás sypou informace, které už nestačíme číst, a tak hltáme jen titulky a absolutně nevíme, čemu máme věřit. Do toho Palestina napadne Izrael a Izrael pak Palestinu, Azerbajdžán vyžene Arménce z Náhorního Karabachu, Afrika tleská Putinovi, který se zrovna objímá s Kimem a prezident velké Číny nahodil svůj diplomatický úsměv č. 26, protože věří, že právě on bude ten, který to celé vyhraje… Na druhé straně Evropa v zeleném svetru čeká na zimu a doufá, že El Niño nepřinese dobu ledovou a že Amerika si už konečně zvolí normálního prezidenta.
Hmm… a co u náš? Po tom, co se vedení naší země opakovaně střelilo do vlastní nohy teď zachraňujeme ekonomiku konsolidačním balíčkem. Co na to říct? Bez něj to nepůjde, ale už přestaňme politikařit a vymýšlet nesmysly, protože by se mohlo stát, že ot tu za dva roky dopadne jako na Slovensku, a to by s ohledem na to, co se děje ve světě, mohl být velký problém.
Comments